Topografie končetin

Povrchovou hranici mezi horní končetinou a krkem tvoří reliéf klíčku. Ohraničení vůči hrudníku a zádům je nejasné, krajiny paže plynule přecházejí v krajiny hrudníku a zad. Záleží na autorovi a jeho záměru, zda hraniční regia (regio scapularis, regio infraclavicularis a regio axillaris) popisuje u topografie hrudníku nebo končetiny.

Během letního pitevního cvičení je z topografických prostor končetin probírána pouze podpažní jáma.

Fossa axillaris

Ohraničení
mediálně: hrudní koš s kraniálními zuby m. serratus anterior
laterálně: humerus s caput longum m. tricipitis brachii, m. biceps brachii et m. coracobrachialis
ventrálně: mm. pectorales (plica axillaris anterior)
dorzálně: m. latissimus dorsi (plica axillaris posterior), m. teres major et m. subscapularis
kraniálně: mezera mezi klíčkem a 1. žebrem
Obsah
a. axillaris a její větve (a. thoracica superior, a. thoracoacromialis, a. thoracica lateralis, a subscapularis - a. circumflexa scapulae + a. thoracodorsalis, rr. subscapulares, a. circumflexa humeri ant. et post.)
hluboké žíly kopírující arterie + v. cephalica et vv. thoracoepigastricae
plexus brachialis – pars supraclavicularis (n. thoracicus longus, n. thoracodorsalis, n. subscapularis)
plexus brachialis – pars infraclavicularis (fasciculus medialis - n. ulnaris, n. medianus, n. cutaneus brachii et antebrachii medialis; facsiculus lateralis - n. musculocutaneus, n. medianus; fasciculus posterior - n. axillaris, n. radialis)
nn. intercostobrachiales
nodi lymphoidei axillares- až 40 uzlin dělených do pěti 5 anatomických skupin (nebo klinické členění na 3 etáže)

K pitvě podpažní jámy přistupujeme po ostrém oddělení začátků m. pectoralis major a m. pectoralis minor a jejich odklopení laterálně. Takto zpředu vstoupíme do axily. Provedeme abdukci končetiny do pravého úhlu, k preparaci se postavíme vedle těla a končetinu zapřeme o svůj bok, abychom abdukci udrželi.

Při mírném upažení má podpažní jáma přibližně tvar čtyřbokého jehlanu s výše uvedeným ohraničením. Dno tohoto pomyslného jehlanu tvoří od povrchu do hloubky nejprve jemná kůže s apokrinními žlázami a chlupy (hirci), dále podkožní vazivo a fascia axillaris. Středová část této jemné fascie je proděravělá četnými mízními cévami, které se sbíhají z podkoží do axilárních mízních uzlin. Ty jsou umístěny v tukovém polštáři, který celou jámu vyplňuje. Skrz fascii vystupují do podkoží senzitivní nn. intercostobrachiales původem z 2. – 3. interkostálního nervu a běží napříč axilou na mediální stranu paže, kde se o oblast senzitivní inervace dělí s n. cutaneus brachii medialis.

Mezi prvním žebrem a klavikulou vstupuje do axily nervově-cévní svazek pro celou horní končetinu. Z fissura scalenorum pokračuje plexus brachialis a a. subclavia, která se při překročení laterálního okraje prvního žebra přejmenovává na a. axillaris.

Analogicky v. axillaris pokračuje jako v. subclavia, která se však přes první žebro klade před úponem m. scalenus anterior. Žílu ve svazku najdeme mediálně od arterie, okolo které jsou uloženy jednotlivé fasciculi partis infraclavicularis plexus brachialis. Celý svazek směřuje k laterální stěně axily mezi m. coracobrachialis a úpon m. latissimus dorsi.

Jednotlivé sekundární svazky podklíčkové části plexus brachialis se přikládají k arteria axillaris mediálně, laterálně a zezadu. Podle vztahu k tepně jsou pojmenovány. Uvnitř podpažní jámy se rozpadají na své větve.

Nodi lymphoidei axillares
n.l. apicales, n.l. centrales, n.l. humerales (laterales), n.l. subscapulares (posteriores), n.l .pectorales (et interpectorales)
Do axilárních uzlin je vedena většina mízního odtoku z mammy, především z horního zevního kvadrantu. Uzlinou předsunutou ze skupiny pektorálníxch uzlin je Sorgiusova uzlina na 2./3. zubu m. serratus anterior.
Trigonum clavipectorale
Trojúhelník ohraničuje kraniálně klavikula, mediálně m. pectoralis major a laterálně m. deltoideus.
Laterokaudálně pokračuje jako sulcus deltoideopectoralis, ten se pod klíčkem prohlubuje ve fossa ovalis infraclavicularis Mohrenheimi, kde se skrz fascia clavipectoralis do hloubky axily zanořuje v. cephalica a k povrchu vybíhají větve z a. thoracoacromialis a nn. pectorales.

Zde můžete ověřit svou znalost struktur trigonum clavipectorale na pitevním preparátu.