Topografie zad
Záda představují topograficky poměrně chudou oblast. Nacházíme zde mohutnou muskulaturu, mezi svaly popisujeme několik topografických míst. Dále je k topografii zad přiřazen páteřní kanál.
Musculi dorsi
Po snesení kůže a podkoží preparujeme svaly ve vrstvách. Nejprve svaly spinohumerální, které oddělujeme v začátcích a necháváme je připojené k úponům. Tak zajistíme jejich souvislost s budoucím končetinovým preparátem. Nejprve ostře oddělíme začátky obou mm. trapezii od lbi a páteře, následně tupě odpreparujeme svalová bříška. V kraniální části se pokusíme ozřejmit r. externus n. accessorii (přechází od m. sternocleidomastoideus přibližně v jedné třetině jeho délky od úponu na processus mastoideus. V této fázi nerv nepřerušujeme, neboť nebrání další preparaci.
Dále tupě separujeme bříško m. latissimus dorsi, přerušíme jeho začátky při crista iliaca a bederní páteři a odklopíme sval laterálně. Dáváme pozor, abychom nepoškodili torakodorzální nervově cévní svazek, který ponecháváme při svalu.
Ohraničení: m. latissimus dorsi, m. obliquus externus abdominis, crista iliaca
M. levator scapulae a mm. rhomboidei taktéž oddělíme od páteře, znovu při zachování nervově cévního zásobení z n. dorsalis scapulae a rr. profundi vasorum transversorum colli.
Mm. serrati posteriores můžeme rovněž oddělit od páteře. Toto je nezbytností, pokud se chystáme otevřít páteřní kanál.
Ohraničení: m. serratus posterior inferior, m. iliocostalis lumborum, m. obliquus internus abdominis
(pokud k ohraničení přispívá kraniolaterálně i dvanácté žebro, nazýváme místo tetragonum lumbale Krausei)
Obsah: n. subcostalis, vasa subcostalia, n. iliohypogastricus
Hluboké svaly zad očistíme a identifikujeme jednotlivé systémy. Na šíji jdou od sebe poměrně snadno oddělit m. splenius capitis et cervicis, m. longissimus capitis a m. semispinalis capitis (od povrchu do hloubky v tomto pořadí). Svaly vždy ostře oddělíme od lbi a páteře a odklopíme laterálně. Takto se dostaneme k subokcipitální skupině svalů tvořící trigonum suboccipitale.
Trigonum suboccipitale
Úzký prostor mezi přímými a šikmými subokcipitálními svaly. Dno tvoří zadní oblouk atlantu a membrana atlantooccipitalis posterior. Při preparaci je s výhodou oddělit začátek m. rectus capitis posterior major od trnového výběžku epistropheu a získat tak větší prostor. Musíme však dát pozor na povrchově běžící n. occipitalis major. Dále ozřejmíme n. suboccipitalis, který trojúhelník opouští, a v hloubi část a. vertebralis.
Zde můžete ověřit svou znalost struktur trigonum suboccipitale na pitevním preparátu.
Canalis vertebralis
Před vlastním otevřením páteřního kanálu musíme nejprve oddělit masu hlubokých zádových svalů od vnějších ploch oblouků obratlů a ligg. flava. Poté dlátem přerušíme obratlové oblouky laterálně od trnových výběžku jednotlivých obratlů na obou stranách hrudní a bederní páteře (je výhodné začít v oblasti hrudní kyfózy). Pracujeme opatrně, abychom nepoškodili durální vak (tvrdá plena míšní zde nelne k okostici, je přítomen epidurální prostor), poškození žilní pleteně se většinou nevyhneme. Nakonec přestřihneme ligg. flava v kraniálním a kaudálním konci preparované části. Blok obratlových oblouků pak můžeme volně vcelku snést; pohromadě jej drží ligg. flava, ligg. et mm. interspinales a lig. supraspinale. Odhalený durální vak podélně rozstřihneme a ozřejmíme míchu, kořeny míšních nervů a ligg. denticulata. Arachnoidea lne k tvrdé pleně, přestřihli jsme ji spolu s ní. V úrovni L1-L2 se je uložen konec míchy - conus medullaris. Kaudálně pokračuje cauda equina. Mezi jejími vlákny lze nalézt filum terminale, vlákno tvořené pouze glií, které v křížové oblasti srůstá s tvrdou plenou.
Po ukončení práce a demonstraci vrátíme vyťatý blok obratlových oblouků zpět do původní pozice a překryjeme ho z obou stran odpreparovanými hlubokými svaly.